ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ ČÁST
HLAVA II
OSOBY
Díl 3
Právnické osoby
Oddíl 2
Korporace
Pododdíl 2
Spolek
Právnické osoby
Oddíl 2
Korporace
Pododdíl 2
Spolek
§ 214
(1) Alespoň tři osoby vedené společným zájmem mohou založit k jeho naplňování spolek jako samosprávný a dobrovolný svazek členů a spolčovat se v něm.
(2) Vytvoří-li spolky k uplatňování společného zájmu nový spolek jako svůj svaz, vyjádří v názvu nového spolku jeho svazovou povahu.
§ 215
(1) Nikdo nesmí být nucen k účasti ve spolku a nikomu nesmí být bráněno vystoupit z něho.
(2) Členové spolku neručí za jeho dluhy.
§ 216
Název spolku musí obsahovat slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“, postačí však zkratka „z. s.“.
§ 217
(1) Hlavní činností spolku může být jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen. Podnikání nebo jiná výdělečná činnost hlavní činností spolku být nemůže.
(2) Vedle hlavní činnosti může spolek vyvíjet též vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, je-li její účel v podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku.
(3) Zisk z činnosti spolku lze použít pouze pro spolkovou činnost včetně správy spolku.
(1) Alespoň tři osoby vedené společným zájmem mohou založit k jeho naplňování spolek jako samosprávný a dobrovolný svazek členů a spolčovat se v něm.
(2) Vytvoří-li spolky k uplatňování společného zájmu nový spolek jako svůj svaz, vyjádří v názvu nového spolku jeho svazovou povahu.
§ 215
(1) Nikdo nesmí být nucen k účasti ve spolku a nikomu nesmí být bráněno vystoupit z něho.
(2) Členové spolku neručí za jeho dluhy.
§ 216
Název spolku musí obsahovat slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“, postačí však zkratka „z. s.“.
§ 217
(1) Hlavní činností spolku může být jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen. Podnikání nebo jiná výdělečná činnost hlavní činností spolku být nemůže.
(2) Vedle hlavní činnosti může spolek vyvíjet též vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, je-li její účel v podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku.
(3) Zisk z činnosti spolku lze použít pouze pro spolkovou činnost včetně správy spolku.
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2012, sp.zn. 28 Cdo 3942/2011: "Zbývá jen dodat, že některé aspekty vztahu odborový svaz - základní organizace (jako člen svazu) zákon č. 83/1990 Sb. uspokojivě či vůbec neřeší. Stanovy odborových svazů tak získaly prostor, skrze nějž v některých případech omezují práva členů spolků (svazů, občanských sdružení) pod úroveň zaručenou právní úpravou základních práv (kromě čl. 27 Listiny viz dále čl. 20 odst. 1, 3 Listiny, též § 3 odst. 1 zákona č. 83/1990 Sb.). Interpretace nyní posuzované věci tedy může podpůrně vycházet i z úpravy spolku v novém občanském zákoníku. Tam se již nepočítá, a to i v rámci svazu, se zastaralou konstrukcí organizační jednotky občanského sdružení, ale jasně se deklaruje, že spolky se sdružují ve svaz ("zdola"); nelze přitom předpokládat, že by měly být dosavadní základní organizace svazů pojímány jako tzv. pobočné spolky, zanikající se zánikem spolku hlavního (§ 214 odst. 2, § 219, § 230 nového kodexu)."
OdpovědětVymazatUsnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 6. 2012, sp.zn. 28 Cdo 3948/2011: "S ohledem na potřebu sjednocení judikatury týkající se otázek předestřených v dané věci je třeba vycházet z nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 11/02, jenž postup spočívající ve vývoji judikatorních závěrů umožňuje za předpokladu naplnění alespoň jedné ze tří alternativně vyslovených podmínek. Těmito podmínkami jsou 1) změna sociálních a ekonomických poměrů v době nového judikování oproti judikatuře dřívější, 2) změna právního předpisu, který je ve věci aplikován či interpretován (vydání nového zákona nebo zákoníku, jeho novelizace), nebo 3) změna "okolního" právního prostředí majícího vliv na aplikaci či interpretaci rozhodného ustanovení (změna jiných zákonů, které obsahově s rozhodným ustanovením v různé míře věcně souvisejí). V tomto případě je naplněna třetí z uvedených podmínek, neboť judikatorní prostředí, jež je - při nedostatečné úpravě zákonem č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů - významné, směřuje k rozšíření koaličních svobod a respektu k samostatnosti jednotlivých subjektů sdružujících se též do odborových svazů a asociací. Mimoto je již plněna druhá z naznačených podmínek, poněvadž se nacházíme prozatím jen v období legisvakance zákona č. 89/2012 Sb., "nového" občanského zákoníku. Tento soukromoprávní kodex ovšem sleduje uznání - rovněž majetkové - autonomie spolků, jež se sdružují ve svazy (srov. ustanovení § 214 odst. 1, 2 a § 217 citovaného zákonného předpisu)."
OdpovědětVymazatUsnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 6. 2012, sp.zn. 28 Cdo 3607/2011: "Závěry Ústavního soudu jsou relevantní i pro nyní projednávanou věc, neboť judikatorní tendence, jež je - při nedostatečné úpravě zákonem č. 83/1990 Sb. - významná, směřuje k rozšíření koaličních svobod a respektu k samostatnosti jednotlivých subjektů sdružujících se do svazů či asociací. Současně v situaci, kdy byla schválena nová právní úprava spolků v zákoně č. 89/2012 Sb. - přestože tento zákon ještě nenabyl účinnosti a nacházíme se v období legisvakance -, považuje Nejvyšší soud za nezbytné nahlížet na věc i z pohledu nové právní úpravy. Nový občanský zákoník směřuje k uznání majetkové autonomie spolků, sdružujících se ve svazy spolků (k tomu srov. ustanovení § 214 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., podle něhož vytvoří-li spolky k uplatňování společného zájmu nový spolek jako svůj svaz, vyjádří v názvu nového spolku jeho svazovou povahu)."
OdpovědětVymazat